Výsadba, výživa a řez ovocných stromků

Výsadba - před samostatnou výsadbou je vhodné namočit kořeny stromu na 12 - 24 hodin do vody (ne déle, neboť kořeny začnou zahnívat), poté zastřihneme kořeny poškozené (pouze hlavní silné kořeny, nikoliv malé, vlásečnicové). Strom sázíme do stejné hloubky, v jaké byl ve školce (roub musí být nad zemí), vhodné je zasypávat prokypřenou hlínou a okolí sadby (cca 1 m²) udržovat bez plevelů. Důležité je dbát na vláhu a stromu dodávat zálivku (6 litrů denně po dobu minimálně 10 dnů). V případě jarní výsadby v suchém roce je dobré poskytnout stromu zálivku pravidelně po delší dobu.

Hnojení ovocných stromů - ovocné stromy svojí mohutnou kořenovou soustavou v dospělosti vesměs eliminují výraznou potřebu hnojení. Pouze na půdách živinově chudých je vhodné přihnojovat vícesložkovými průmyslovými hnojivy, popřípadě hnojivy tzv. statkovými (kompost, hnůj). Při sázení stromu však jeho rychlejší zakořenění a vývoj můžeme podpořit přiměřenou dávkou hnojiv.

Do předem vykopané jámy vložíme buď vícesložkové průmyslové hnojivo, nejlépe s postupným uvolňováním, v případě možnosti statkové hnojivo (nejvhodnější z výživového hlediska je koňský a slepičí trus). Hnojivo v žádném případě nepřikládáme přímo ke kořenům, jinak hrozí jejich spálení. Vhodné je vykopat jámu hlubší a širší, vložit hnojivo, přikrýt zeminou a až následně přikročit k sázení samotnému. Dobrou variantou je použítí ředěného slepičího trusu s vodou k zálivce, i zde však nesmíme lít tuto směs přímo na kořeny, ale část před výsadbou a část po zasazení stromu do půdy.

Řez ovocných stromů po výsadbě - je bezpodmínečně nutné provést ihned po výsadbě ovocných stromů. Vzhledem k období výsadby rozlišujeme také první řez.

1. Při výsadbě jarní zkrátíme terminál a větve požadované k utvoření korunky na 2 - 3 pupeny
2. Při výsadbě podzimní tyto větve zakrátíme na ½ jejich délky a následně provedeme řez jarní, popsaný v předchozím bodu. Nevhodné větve odstraníme.

Řez výchovný - provádíme v 1. - 5. roce po výsadbě, jedná se vlastně o tvarování koruny do vámi požadovaného tvaru a velikosti. V těchto letech se snažíme vypěstovat plodnou korunu s pevnými kosterními větvemi. Postup v prvním roce, tedy po výsadbě, byl zmíněn výše, v dalších letech odstraňujeme konkurenční výhony (zdvojené, táhnoucí se směrem dolů, vstupující dovnitř koruny) a zakracujeme požadované větve o 1/X, kde X je rok po výsadbě (2. rok ½, 3. rok ? …).

Řez udržovací - podporujeme jím obnovu plodonosného porostu, řez se provádí dle aktuálního stavu koruny. Důležité je v této fázi odstranit suché, nemocné, zastiňující a zahušťující partie stromu a také výhony. Je nutné počítat s tím, že čím radikálnější bude tento průklest, tím nižší bude produkce ovoce na úkor prodlužovacího růstu následující rok.

Řez zmlazovací - při tomto řezu zasahujeme i do kosterních větví, které výrazně zkracujeme (možno i tak, že bude potřeba zapěstovat novou korunku). Tímto řezem můžeme prodloužit životnost stromku o 5 - 8 let, v některých případech i o 20 let. Vzhledem k využití podnoží pro intenzivní produkci v současném ovocnictví však tento způsob řezu nezaručuje pozitivní výsledek. Dnešní intenzivní podnože podporují nástup do plné plodnosti již během 3. - 5. roku po výsadbě oproti extenzivním, kde se na plnou plodnost čekalo až 15 let. Plná plodnost u těchto intenzivních podnoží, při použití výchovných řezů a lehkého zmlazování, trvá až 20 let. Poté je jen na vlastníkovi zvážit, jestli se pokusí strom dále udržet zmlazovacím řezem, jehož výsledek je nejistý, nebo pořídit stromek nový, který již po 3 letech dosáhne plné plodnosti.

Typ řezu dle období

1. zimní, který se provádí za vegetačního klidu (podzim, zima, časné jaro). Při tomto řezu podporujeme prodlužovací růst stromu, je nutné počítat s tím, že množství dřeva, které odebereme, se strom bude snažit nahradit dřevem novým.
2. letní, který se provádí již ve vegetaci. Tímto řezem zakracujeme nové výhony a podporujeme plodnost, vybarvení plodu atd.

U řezu jako takového se nemusíme bát zkoušet nové cesty, učit se. Na stromu je krásné, že i když jej zastřihneme ne příliš povedeně, tak zase doroste a můžeme to zkoušet znovu. Pro ty, jenž chtějí mít řez dokonalý, doporučujeme vyhledat odbornou literaturu nebo si zavolat odborníka.

Výška kmene – rozumí se vzdálenost korunky od země

1. zákrsek 40 - 60 cm
2. čtvrtkmen 70 - 120 cm
3. polokmen 130 - 180 cm
4. vysokokmen nad 180 cm

Polokmeny a vysokokmeny se v současné době příliš nepoužívají. Využívají se spíše podnože růst zpomalující, s brzkým nástupem do plodnosti a vysokými výnosy. Tyto se pro snadnější údržbu a sklizeň vychovávají jako zákrsky a čtvrtkmeny.

Pro naše stromky používáme tyto podnože:

Jabloně:

M26 - slabě až středně bujně rostoucí podnož původem z Anglie. Dobře odolná mrazu, snáší horší půdní podmínky. Brzy vstupuje do plodnosti. V prvních letech vyžaduje oporu, tvoří menší korunu, vhodná je pro tvar zákrsek a čtvrtkmen. Vytváří dobrou kvalitu plodů.

P60 - slabě rostoucí podnož z Polska. Je dobře odolná mrazu, vyhovují jí sušší půdy, přemokřené a těžké půdy špatně snáší. Není náchylná na strupovitost, spálu a padlí. Vyžaduje oporu, hodí se pro tvar zákrsek a čtvrtkmen. Jabloně na podnoži P60 mají krásně vybarvené plody.

M7 - středně bujně rostoucí podnož původem z Anglie, nenáročná na půdní podmínky, dobře odolná mrazu. Vhodná do všech pěstitelských oblastí. Hodí se pro tvar čtvrtkmen a polokmen, nevyžaduje oporu.

MM106 - středně bujně rostoucí podnož pocházející z Anglie. Brzy vstupuje do plodnosti. Má větší kořenový systém, dobře odolná mrazu, vhodná do kamenitých i vlhkých půd, odolná mšici krvavé. Hodí se pro tvar čtvrtkmen a polokmen, nevyžaduje oporu.

A2 - velmi bujně rostoucí podnož ze Švédska, vhodná pro vysoké tvary (vysokokmen), dnes se již moc nepoužívá. Vhodná do horších půdních podmínek, odolná mrazu, později nastupuje do plodnosti. Strom má dlouhou životnost, nevyžaduje oporu. 

Hrušně:

Hrušeň kavkazská - druh hrušňového semenáče, bujně rostoucí, dobře snáší i sušší půdy, dobře odolná mrazu. Později nastupuje do plodnosti. Vhodná pro tvar čtvrtkmen, polokmen i vysokokmen.

Kdouloň S1 - slabě rostoucí podnož z Polska se silným kořenovým systémem. Brzy nastupuje do plodnosti, zlepšuje kvalitu a velikost plodů. Středně odolná mrazu, vyžaduje humózní půdy, není náchylná na sucho. Vhodná pro tvar zákrsek a čtvrtkmen, vyžaduje oporu.

Švestky, ryngle, švestkomeruňky:

Myrobalán - bujně rostoucí, nenáročná na půdní podmínky, vytváří silnější kořenový systém. Je značně přizpůsobivá, hodí se do sušších oblastí a do půd s vyšším obsahem vápníku. Vhodná pro tvar polokmen až vysokokmen.

St. Julien - jedná se o anglickou slivoňovou podnož, je nejrozšířenější z vegetativně množených podnoží. Slabě až středně rostoucí, nepodrůstá, brzká a vysoká plodnost, citlivější na sucho. Dobře kotví i přes mělčí kořenový systém.

Ryngle zelená - středně bujně rostoucí, brzká plodnost, vhodná do těžších půd. Má silnější kořenový systém, ovšem ne tak hluboký jako myrobalán, v horších půdních podmínkách dobře kotví. Snižuje velikost stromků asi o 30 % a neodnožuje. Vhodná pro tvar čtvrtkmen až polokmen. 

Třešně, višně:

Colt - středně bujně rostoucí podnož původem z Anglie. Dobře odolná mrazu, nenáročná na půdní podmínky. Brzká a vysoká plodnost. Hodí se pro tvar čtvrtkmen, polokmen i vysokokmen.

Mahalebka - (turecká višeň) bujně rostoucí - růst o 30 % slabší než třešeň ptačí. Vhodná i do drsnějších podmínek, dobře snáší suché i kamenité půdy, v dobře živených půdách rostou stromy více bujně, středně odolná mrazu. Tvoří větší koruny, nevyžaduje oporu. Hodí se pro tvar čtvrtkmen a polokmen.

Gisela 5 - Nejdůležitější podnož ve střední Evropě k redukci velikosti stromku. Velmi dobře se osvědčila v mírném podnebí s rozdílnou půdou a klimatickými podmínkami. S mnoha kultivary, testováním a hustotou vysazení je považována za standartní zakrslou podnož pro třešně (asi o 50 % slabší než Prunus avium). V Německu se momentálně pěstuje asi polovina sadových třešní právě na Gisele 5. Je rovněž využívána jako podnož pro višně. Doporučuje se pěstování v dobrých, úrodných půdách. Gisela 5 je přizpůsobivá různé intenzitě výsadby. Pokud se pěstuje na vřeteno, běžně se vysazují ve vzdálenosti 2,5 až 3 metry.

Gisela 6 - Vysoce výnosná, méně vzrůstná, méně náročná na půdní podmínky a zdroj vody než Gisela 5. Navzdory bujnějšímu růstu v prvních letech přechází brzy do plodnosti. Gisela 6 usnadňuje přechod z bujné do méně bujné podnože (mezištěpení). Nejčastěji se používá ve Spojených státech. Hodí se pro pěstování v lehčích půdách nejlépe bez přemokření.

Meruňky:

Myrobalán - bujně rostoucí, nenáročná na půdní podmínky, vytváří silnější kořenový systém. Je značně přizpůsobivá, hodí se do sušších oblastí a do půd s vyšším obsahem vápníku. Vhodná pro tvar polokmen až vysokokmen.

Pumiselect - německá slabě vzrůstná podnož pro intenzivní výsadby. Roste asi o 5O % méně než meruňkový semenáč. Vyžaduje úrodné dobře živené půdy. Snese i suchá stanoviště, nesnáší zamokřené půdy. Je tolerantní k šarce, nutná opora. Vhodná pro tvar zákrsek až čtvrtkmen.

Ryngle zelená - středně bujně rostoucí, brzká plodnost, vhodná do těžších půd. Má silnější kořenový systém, ovšem ne tak hluboký jako myrobalán, v horších půdních podmínkách dobře kotví. Snižuje velikost stromků asi o 30 % a neodnožuje. Vhodná pro tvar čtvrtkmen až polokmen.  

Broskvoně, nektarinky:

Rakoniewická - druh broskvového semenáče, bujněji rostoucí, dobrý kořenový systém, odolná kadeřavosti. Vhodná pro tvar polokmen až vysokokmen.

Montclar - středně bujně rostoucí, stromky mají kvalitní kořenový systém a nevyžadují oporu. Dobře odolná mrazu, dobře snáší i sucho. Vhodná pro tvar čtvrtkmen až polokmen.

Adesoto - bujně rostoucí, má silný kořenový systém. Dobře odolná sušším, jílovitým nebo vápenitým půdám, dodává pevnost plodům. Stromky na této podnoži mají dobrou produktivitu. Vhodná pro tvar polokmen až vysokokmen.

GF-677 - vegetativně množený hybrid broskvomandloně z Francie. Roste bujně, není náročná na půdu, snáší i alkalické půdy. Brzy nastupuje do plodnosti. Vhodná pro tvar polokmen až vysokokmen.

Pumiselect - německá slabě vzrůstná podnož pro intenzivní výsadby. Roste asi o 5O % méně než broskvový semenáč. Vyžaduje úrodné dobře živené půdy. Snese i suchá stanoviště, nesnáší zamokřené půdy. Je tolerantní k šarce, nutná opora. Vhodná pro tvar zákrsek až čtvrtkmen.