ANGREŠT - je dřevina přirozeně se vyskytující na našem území. Je relativně náročný na úhrn srážek (optimum cca 650 mm/m² za rok) a na půdu. Angrešt vyžaduje půdy hlinité až hlinitopísčité bohaté na zásobní vápník, nesnáší půdy těžké, zamokřené a kyselé. Lze jej pěstovat v polostínu a poměrně dobře snáší otevřená stanoviště s mírným průvanem. Jedná se o dřevinu hodně náchylnou na americké padlí a tudíž je vhodné vybírat tolerantní odrůdy. Angrešty dělíme dle barvy na bílé a červené, dle trnů na beztrnné a trnité, dále na keřové (životnost až 20 let) a stromkové (životnost cca 10 let, snadnější sklizeň a údržba). Stromkové tvary jsou roubovány na podnoži meruzalka zlatá.
BORŮVKA AMERICKÁ - jedná se o striktně keřovitou dřevinu vhodnou do všech oblastí, velmi dobře snáší mrazy. Vyžaduje velmi kyselou půdu, Ph 4.4 - 4.8, dobře zásobenou živinami (rašelina, kyselý substrát, lze použít i přihnojenou lesní hrabanku). Pro nízký obsah cukru je velmi vhodná pro diabetiky, obsahuje řadu vitamínů a minerálních látek.
BORŮVKA ČUKOTSKÁ - nebo také kamčatská, česky botanicky názývaná zimolez jedlý. Stejně jako americká borůvka velmi dobře snáší mrazy a je tedy vhodná do všech oblastí. Jedná se o keř světlomilný a není jej proto vhodné umísťovat na stinná místa. Na rozdíl od amerických borůvek vyžaduje půdy neutrální až mírně kyselé, opět dobře zásobené živinami. Plody jsou modré, oválného tvaru.
INDIÁNSKÁ BORŮVKA neboli MUCHOVNÍK - nejedná se o borůvky v pravém slova smyslu, ale o keř s jedlými plody, vzhledově, chuťově a nutričně velmi podobným borůvkám. Na rozdíl od předešlých borůvek dosahuje muchovník stavby většího stromovitého keře. Nároky na půdu jsou u tohoto keře nižší než v předchozích případech, vyžaduje půdy vlhčí, propustné spíše neutrálního Ph. Vyhovují mu slunné expozice nebo polostín.
BRUSINKA - keř přirozeně se nacházející na našem území, vhodný až do nadmořské výšky 1000 m. Vyžaduje půdy kyselé a dostatečně vlhké. Nesnáší přímé slunce. Při takové expozici se musí dbát, aby byla půda okolo neustále vlhká. Brusinky patří mezi léčivé rostliny.
DŘÍN JEDLÝ - původní dřevina teplejších oblastí, v našich podmínkách roste bez problémů do výšky 600 metrů nad mořem. Ve vyšších polohách je nutné najít chráněné stanoviště. Vyžaduje slunné expozice a je velmi odolný mrazu. Půda dřínu vyhovuje písčitá, hlinitopísčitá až kamenitá, Ph neutrální až mírně zásadité. Lze jej pěstovat i na svazích, jako protierozní rostlinu. Jedná se o dlouhověkou dřevinu, která se dožívá až 300 let. Plody jsou známé vysokým obsahem vitamínu C a vzhledem k vysokému obsahu pektinů a tříslovin je velmi vhodný pro zpracování na marmelády, pálenky apod.
FÍKOVNÍK - fíkovník je jižní, teplomilná rostlina, avšak mrazuvzdorné odrůdy lze úspěšně pěstovat i v našich podmínkách a to s vysokou mírou úrodnosti. Fíkovník vyžaduje propustné půdy s vysokým obsahem živin, neutrální až zásadité Ph a ochranu před severními větry. Mladé stromky doporučujeme na zimu přikrýt netkanou textilií nebo větvičkami položenými na vhodné kostrukci, aby nedocházelo ke zlomení fíkovníku váhou sněhu. Fíkovník lze pěstovat i ve větším květináči a mladý stromek přes zimu umístnit do domu.
GOJI - neboli kustovnice čínská pochází z Asie, v našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. Na půdu a stanoviště je nenáročná, ale lepších výnosů dosáhneme na půdách živinově bohatých a slunných. Vhodné půdy jsou spíše zásadité, než kyselé. Kustovnice se řadí mezi léčivé rostliny vhodné k přímému konzumu nebo zpracování.
JAHODY - jeden z nejpřizpůsobivějších ovocných keřů, který můžeme pěstovat ve všech lokalitách, za podmínky, že má dostatečný přístup k vláze. Jahodníky je vhodné umístit na hlinitopísčité půdy s vysokým obsahem živin, Ph neutrální až slabě kyselé. Nabízíme jahodníky jednouplodící, vyznačující se velkými kvalitními plody a jahodníky stáleplodící (remontantní), které během roku plodí déle (s postupem sezony se však kvalita jejich plodů snižuje).
JOSTA - je kříženec angreštu a černého rybízu, který kombinuje požadované vlastnosti obou druhů. Nároky na půdu jsou obdobné jako u rybízu (viz. rybíz).
KIWI - původní druh z Nového Zélandu, jehož mrazuvzdorné hybridy lze pěstovat i v našich teplejších oblastech. Vhodné pro kiwi jsou písčité půdy s vysokou sluneční aktivitou, snese i úpal. Kiwi je, podobně jako vinná réva, popínavá rostlina, tudíž je důležité mu poskytnout oporu. Odrůdy pěstované v našich podmínkách mají menší velmi kvalitní plody, které jsou vhodné pro přímý konzum i ke zpracování. Nevyžaduje žádný speciální řez.
MALINÍK - původní plodina našeho území, vhodná do všech oblastí z vysokými srážkami, velmi dobře se jí daří na slabě kyselých až kyselých půdách, nevhodné jsou těžké, zamokřené a vysychavé půdy. U maliníku rozeznáváme odrůdy jednouplodící, které plodí na přezimujících letorostech a odrůdy remontantní kde hlavní plodnost obstarávají jednoleté výhony (plodí i na přezimujících výhonech).
OSTRUŽINÍK - obdobné nároky jako u maliníku. Beztrnné odrůdy vyžadují teplejší stanoviště a ochranu před větrem.
MALINOOSTRUŽINÍK - má stejné požadavky jako maliny a stejné problémy jako beztrnné ostružiny.
RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ - nenáročná světlomilná rostlina, vhodná do všech poloh. Je mrazuvzdorný, nejvhodnější půdy jsou písčité, vápenité. Nesnáší zastínění. Velmi bohatý zdroj vitamínu C. Plodí na dvouletém dřevě, nejvhodnější způsob sklizně rakytníku se jeví ustřižení 2/3 větvičky s plody, zbylá 1/3 se ponechá, aby keř plodil i další rok. Poté lze plody sklidit bez vytečení obsahu.
RYBÍZ - druh vhodný zejména do 500 metrů nadmořské výšky, černé odrůdy do 300 metrů nad hladinou moře. Rybíz vyžaduje kvalitní půdy například nivní, hnědozemě apod. s vysokým obsahem živin a s vysokým úhrnem ročních srážek (700 mm/m²). Lépe snáší půdy vápenité než kyselé. Nevhodné jsou větrné expozice a slunné jižní svahy. V nabídce se nacházejí odrůdy bílé, červené i černé, buď keřové nebo stromkové, kde platí obdobné parametry jako u angreštu.
VINNÁ RÉVA - světlomilná popínavá rostlina vyžadující velké množství srážek (až 800 mm/m²). Vhodnými půdami jsou půdy písčité až písčitohlinité. U starší révy může dosahovat kořen délky až 1,5 km, čímž se réva stává méně závislá na aktuálních srážkách. Jelikož je rostlina popínavá, je nutné poskytnout jí prostor pro plazení, nejlépe zvolit některý ze stylů vedení, které se používají u révy vinné ve vinohradech (nízký, střední, vysoký). Nejkvalitnější hrozny jsou na jednoletém dřevě vyrůstajícím z dřeva dvouletého, je tedy vhodné révu zastřihávat na 1 - 3 očka dřeva jednoletého, ze kterého nám vyrostou nové tažné výhony.
