Výsadba, výživa a řez ovocných stromků

Výsadba - před samostatnou výsadbou je vhodné namočit kořeny stromu na 12 – 24 hodin do vody(ne déle neboť kořeny začnou zahnívat), poté zastřihneme kořeny poškozené (pouze hlavní silné kořeny, nikoliv malé, vlásečnicové). Strom sázíme do stejné hloubky, v jaké byl ve školce (roub musí bít nad zemí), vhodné je zasypávat prokypřenou hlínu a okolí sadby (cca 1m²) udržovat bez plevelů. Důležité je dbát na vláhu a stromu dodávat zálivku (6litrů po dobu minimálně 10 dnů). V případě jarní výsadby v suchém roce je dobré poskytnout stromu zálivky pravidelně po delší dobu.

Hnojení ovocných stromů – ovocné stromy svojí mohutnou kořenovou soustavou v dospělosti vesměs eliminují výraznou potřebu hnojení. Pouze na půdách živinově chudých je vhodné přihnojovat vícesložkovými průmyslovými hnojivy, popřípadě hnojivy tzv. statkovými (kompost, hnůj). Při sázení stromu však jeho rychlejší zakořenění a vývoj můžeme podpořit přiměřenou dávkou hnojiv.

Do předem vykopané jámy vložíme buď vícesložkové průmyslové hnojivo, nejlépe s postupným uvolňováním, v případě možnosti statkové hnojivo (nejvhodnější z výživového hlediska je koňský a slepičí trus). Hnojivo v žádném případě nepřikládáme přímo ke kořenům, jinak hrozí jejich spálení. Vhodné je vykopat jámu hlubší a širší, vložit hnojivo, přikrýt zeminou a až následně přikročit k sázení samotnému. Dobrou variantou je použítí ředěného slepičino trusu s vodou k zálivce, i zde však nesmíme lít tuto směs přímo na kořeny, ale část před výsadbou a část po zasazení stromu do půdy.

Řez ovocných stromů po výsadbě – je bezpodmínečně nutné provést ihned po výsadbě ovocných stromů. Vzhledem k období výsadby rozlišujeme také první řez.

  1. Při výsadbě jarní zkrátíme terminál a větve požadované k utvoření korunky na 2-3 pupeny
  2. Při výsadbě podzimní tyto větve zakrátíme na ½ jejich délky a následně provedeme řez jarní, popsaný v předchozím bodu. Nevhodné větve odstraníme.

Řez výchovný - provádíme v 1.-5. roce po výsadbě, jedná se vlastně o tvarování koruny do vámi požadovaného tvaru a velikosti. V těchto letech se snažíme vypěstovat plodnou korunu s pevnými kosterními větvemi. Postup v prvním roce, tedy po výsadbě, byl zmíněn výše, v dalších letech odstraňujeme konkurenční výhony (zdvojení, táhnoucí se směrem dole, vstupující dovnitř koruny) a zakracujeme požadované větve o 1/X, kde X je rok po výsadbě (2 rok ½, 3 rok ⅓ …).

Řez udržovací – podporujeme jím obnovu plodonosného porostu, řez se provádí dle aktuálního stavu koruny. Důležité je v této fázi odstranit suché, nemocné, zastiňující a zahušťující partie stromu a také výhony. Nutno je počítat s tím, že čím radikálnější bude tento průklest, tím nižší bude produkce ovoce na úkor prodlužovacího růstu následující rok.

Řez zmlazovací – při tomto řezu zasahujeme i do kosterních větví které výrazně zkracujeme (možno i tak, že bude potřeba zapěstovat novou korunku). Tímto řezem můžeme prodloužit životnost stromku až o ⅓. Vzhledem k využití podnoží pro intenzivní produkci v současném ovocnictví, však tento způsob řezu nezaručuje pozitivní výsledek. Dnešní intenzivní podnože podporují nástup do plné plodnosti již během 3-5 roku po výsadbě oproti extenzivním, kde se na plnou plodnost čekalo až 15 let. Plná plodnost u těchto intenzivních podnoží, při použití výchovných řezů a lehkého zmlazování, trvá až 20 let. Poté je jen na vlastníkovi zvážit, jestli se pokusí strom dále udržet zmlazovacím řezem, jehož výsledek je nejistý, nebo pořídit stromek nový, který již po 3 letech dosáhne plné plodnosti.

Typ řezu dle období

  1. zimní, který se provádí za vegetačního klidu (podzim, zima, časné jaro). Při tomto řezu podporujeme prodlužovací růst stromu, je nutné počítat s tím, že množství dřeva které odebereme, se strom bude snažit nahradit dřevem novým.
  2. letní, který se provádí již ve vegetaci. Tímto řezem zakracujeme nové výhony a podporujeme plodnost, vybarvení plodu atd.

U řezu jako takového se nemusíme bát zkoušet nové cesty, učit se. Na stromu je krásné, že i když jej zastřihneme ne příliš povedeně, tak zase doroste a můžeme to zkoušet znovu. Pro ty, jenž chtějí mít řez dokonalý, doporučujeme vyhledat odbornou literaturu nebo si zavolat odborníka.

Výška kmene – rozumí se vzdálenost korunky od země

  1. zákrsek 40-60 cm,
  2. čtvrtkmen 70-120 cm
  3. polokmen 130-180 cm
  4. vysokokmen nad 180 cm

Polokmeny a vysokokmeny se v současné době příliš nepoužívají. Využívají se spíše podnože růst zpomalující, s brzkým nástupem do plodnosti a vysokými výnosy. Tyto se pro snadnější údržbu a sklizeň vychovávají jako zákrsky a čtvrtkmeny.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookies. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s našim používáním souborů cookies. Souhlasím